|
|
Za hranicí těla a prostoru
Kubová, Marianna ; Tichá,, Jana (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Po zažití skúsenosti bez zraku sa v pamäti zafixujú silné momenty zdolávania priestoru a vyhodnocovanie správania na základe informácií prijatými inými možnosťami ako vizuálnými. Práve známi priestor, ktorým som prechádzala bez toho aby som ho videla, ukázal nové hodnoty a odrazu som ho vnímala úplne inak. Sústredila som sa na materialitu pohybu, ktorý opisoval nie len jeho fyzické hranice, ale aj rôzne citelné podnety vyžarujúce smerom k môjmu telu a zmyslom. Zažívať priestor inak, by som porovnala k situácií znovu-objavenia zapamätaného miesta z detstva. Na dávno zafixované obrazy detských očí a mysle sa už teraz pozeráme odlišne, dokonca sme schopní toto vnímanie porovnávať. Nie je to tým, že by sme v detstve nemali dobrý zrak, ale nepoznali sme mnoho súvislotí a nezažili určité skúsenosti, ktoré nám teraz pomáhajú viesť život určitým smerom. Pri zažívaní nevidiacej skúsenosti som sa dostala do presne takej situácie. Bola som ako dieťa, ktoré poznalo určitý priesor len obmedzene, inak povedane priestor obmedzený zrakom. Prvotná intuitívna domienka o tom, že pozerať sa na poškodenie zraku nie ako na postihnutie ale ako na inú možnosť zažívania, sa stala inšpiratívnym základom môjho projektu. To, že vnímanie priesotur nezávisí len na fungovaní zraku ale aj na fungovaní mozgu som začala vnímeť u detí. V závislosti od miesta, v ktorom deti vyrastajú, zažívajú meniace sa stavy prostredia, čo suvisí s ich emočným, mentálnym a fyzickým vívinom. Nie vždy ale vyrastajú v takom prostredí, ktoré dokáže stimulovať kognitívny rozvoj a napomáhať k osobnéemu, sociálnému, či školskému rastu. Takýto priestor teda nedokáže podať dostatok rôznych podnetov pre určitý význam, ktoré by mali napomôcť mysleniu v suvislostiach. Detský mozog sa medzi 3-7 rokom vývíja veľmi rýchlo a to pomocou hry, či priestorovvých zážitkov. Mozog nám svojou plasticitou ponúka veľký objem pamäte, kde sa prvotne zapíše, skoro všetko, čo dieťa do 7 rokov okolo seba vidí. Dôležitejšie je ale to, čo neskor v pamäti zostane a nevytratí sa. Ide práve o takú informáciu, ktorá bola silno podporená roznými podnetmi, čo vždy funguje lepšie ako ničím nepodložené neustále opakovanie významu. Tu som sa snažila vložiť mulstisenzorickú skúsenosť, ktorú používajú nevidiaci ako životnú potrebu pri pohybe priestorom a kompenzáciu zraku. Táto skúsenosť je silne spätá s emóciami, ktoré su hlavným prvkom všetkých dlhotrvajúcich spomienok a zážitkov, ktoré si pamätáme. Práve preto je vhodné využivať multisenzorialismus aj pri učení, či je vedené učiteľom alebo cez voľnú hru. U detí vidiacich dokážu multisenzorické podnety podprorovať zdravý emočný vívin ale aj vytváranie synapsií v mozgu. Zároveň vidím ako prínos prepojenie týchto dvoch skupín detí, ktoré si môžu byť navzájom inšpiráciou pri odlišnom spracovaní informácií z prostredia. Cieľom práce je vytvorenie inklúzivného priestoru pre vidiace a nevidiace deti, ktorý podporuje získavanie mnohonásobných podnetov k významom informácií v rámci fungovania predškolského zariadenia.
|
|
|
Komunikační systém pro nevidomé - přenosná část
Dadák, Jiří ; Rampl, Ivan (oponent) ; Herman, Ivo (vedoucí práce)
Orientace nevidomých se v rámci rozsáhlých administrativních budov většinou neobejde bez asistence druhé osoby. I když naprostá většina těchto objektů již bývá vybavena výtahem, který umožňuje obsluhu pro nevidomého pomocí Braillova písma, případně i pomocí zvukových hlášení, problémem může být následné vyhledání konkrétní kanceláře. Každá kancelář by na dveřích vedle popisu mohla mít i informaci v Braillově písmě, pro nevidomého by však bylo komplikované určit umístění těchto popisů, obzvláště u většího počtu kanceláří. To se může kromě kanceláří týkat i jiných důležitých míst uvnitř budovy. V této práci se zabývám návrhem řešení komunikačního systému (konkrétně jeho přenosné části), který by pomocí vysílačů umístěných v důležitých místech budovy a pomocí přijímače umístěného na hůlce nevidomého usnadňoval jeho orientaci po objektu.
|
|
|
Design tyčového mixéru
Kalenský, Ondřej ; Buganská, Tamara (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá designem tyčového mixéru. Hlavní problémy, které řeší, jsou zohlednění specifických požadavků zrakově postižených aseniorů, přirozené ajasné ovládání přístroje avíce možností úchopu. Práce proniká do podstaty procesu mixování ašlehání. Na těchto zjištěních je postaven návrh produktu sambicemi o nové tvarové pojetí, které je vsouladu sfunkcí. Okrajově se práce věnuje také teoretické stránce navrhování avzniku produktu. Ukazuje praktické uplatnění zásad uživatelsky příjemného designu.
|
|
|
Komunikační systém pro nevidomé - pevná část
Botko, Ondřej ; Koton, Jaroslav (oponent) ; Herman, Ivo (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá problematikou navigace nevidomých občanů v prostorách budov, kde není možná navigace pomocí navigačních systémů typu GPS (Global Positioning Systém). Je navrženo řešení této problematiky pomocí komunikačních jednotek, uložených v prostorách budov, konkrétně v podlaze. Tyto jednotky, vybaveny přijímacím a vysílacím obvodem, jsou schopny navádět nevidomého pomocí předání svých identifikačních údajů do speciálně vybavené slepecké hole (její řešení není předmětem této práce), která pak na základě této identifikace informuje nevidomého o jeho poloze. Navržena jsou dvě možná řešení komunikační jednotky, umístěné v podlaze budovy, které se liší použitými obvody a jejich zapojením. Hlavní rozdíl je pak v použitých řídících obvodech. První řešení využívá integrovaného obvodu ATAR862-3 (mikroprocesor a vysílač v jednom pouzdře) a druhé zapojení mikroprocesor ATmega 8L. Oba obvody pocházejí od výrobce Atmel. U náročnějšího zapojení na proudovou spotřebu s obvodem ATmega 8L, je vyřešeno řízení napájení a úsporný režim, tak aby komunikační jednotka měla nízké nároky na údržbu a dlouhou životnost. Je zde také navržen komunikační protokol mezi pevnou jednotkou v zemi a pohyblivou slepeckou holí, tak aby jejich komunikace byla spolehlivá. Součástí práce je i softwarové vybavení mikroprocesoru, který řídí vlastní komunikaci dle navrženého protokolu.
|
|
|
Systém komprehenzivní péče o zrakově postižené v ČR
Drnovcová, Dana ; Zelinková, Olga (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Práce se věnuje problematice nevidomých v České republice. Popisuje péči o nevidomé jako celek od narození po stáří. Věnuje se specifikům jednotlivých věkových skupin a popisuje organizace zajišťující péči jednotlivým věkovým skupinám. Po praktické stránce popisuje problematiku současnosti, faktické fungování služeb doplněné kazuistikami a rozhovory s nevidomými.
|
|
| |
|
|
Za hranicí těla a prostoru
Kubová, Marianna ; Tichá,, Jana (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Po zažití skúsenosti bez zraku sa v pamäti zafixujú silné momenty zdolávania priestoru a vyhodnocovanie správania na základe informácií prijatými inými možnosťami ako vizuálnými. Práve známi priestor, ktorým som prechádzala bez toho aby som ho videla, ukázal nové hodnoty a odrazu som ho vnímala úplne inak. Sústredila som sa na materialitu pohybu, ktorý opisoval nie len jeho fyzické hranice, ale aj rôzne citelné podnety vyžarujúce smerom k môjmu telu a zmyslom. Zažívať priestor inak, by som porovnala k situácií znovu-objavenia zapamätaného miesta z detstva. Na dávno zafixované obrazy detských očí a mysle sa už teraz pozeráme odlišne, dokonca sme schopní toto vnímanie porovnávať. Nie je to tým, že by sme v detstve nemali dobrý zrak, ale nepoznali sme mnoho súvislotí a nezažili určité skúsenosti, ktoré nám teraz pomáhajú viesť život určitým smerom. Pri zažívaní nevidiacej skúsenosti som sa dostala do presne takej situácie. Bola som ako dieťa, ktoré poznalo určitý priesor len obmedzene, inak povedane priestor obmedzený zrakom. Prvotná intuitívna domienka o tom, že pozerať sa na poškodenie zraku nie ako na postihnutie ale ako na inú možnosť zažívania, sa stala inšpiratívnym základom môjho projektu. To, že vnímanie priesotur nezávisí len na fungovaní zraku ale aj na fungovaní mozgu som začala vnímeť u detí. V závislosti od miesta, v ktorom deti vyrastajú, zažívajú meniace sa stavy prostredia, čo suvisí s ich emočným, mentálnym a fyzickým vívinom. Nie vždy ale vyrastajú v takom prostredí, ktoré dokáže stimulovať kognitívny rozvoj a napomáhať k osobnéemu, sociálnému, či školskému rastu. Takýto priestor teda nedokáže podať dostatok rôznych podnetov pre určitý význam, ktoré by mali napomôcť mysleniu v suvislostiach. Detský mozog sa medzi 3-7 rokom vývíja veľmi rýchlo a to pomocou hry, či priestorovvých zážitkov. Mozog nám svojou plasticitou ponúka veľký objem pamäte, kde sa prvotne zapíše, skoro všetko, čo dieťa do 7 rokov okolo seba vidí. Dôležitejšie je ale to, čo neskor v pamäti zostane a nevytratí sa. Ide práve o takú informáciu, ktorá bola silno podporená roznými podnetmi, čo vždy funguje lepšie ako ničím nepodložené neustále opakovanie významu. Tu som sa snažila vložiť mulstisenzorickú skúsenosť, ktorú používajú nevidiaci ako životnú potrebu pri pohybe priestorom a kompenzáciu zraku. Táto skúsenosť je silne spätá s emóciami, ktoré su hlavným prvkom všetkých dlhotrvajúcich spomienok a zážitkov, ktoré si pamätáme. Práve preto je vhodné využivať multisenzorialismus aj pri učení, či je vedené učiteľom alebo cez voľnú hru. U detí vidiacich dokážu multisenzorické podnety podprorovať zdravý emočný vívin ale aj vytváranie synapsií v mozgu. Zároveň vidím ako prínos prepojenie týchto dvoch skupín detí, ktoré si môžu byť navzájom inšpiráciou pri odlišnom spracovaní informácií z prostredia. Cieľom práce je vytvorenie inklúzivného priestoru pre vidiace a nevidiace deti, ktorý podporuje získavanie mnohonásobných podnetov k významom informácií v rámci fungovania predškolského zariadenia.
|
|
|
Role ergoterapie u nevidomých osob
Bartošová, Simona ; Rodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kuželková, Anna (oponent)
1 ABSTRAKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Simona Bartošová Vedoucí práce: Bc. Zuzana Rodová, M.Sc. Název bakalářské práce: Role ergoterapie u nevidomých osob Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce pojednává o problematice nevidomých osob z pohledu ergoterapeuta. Hlavním cílem je zjistit, jaká je role ergoterapie u dospělých nevidomých osob v České republice v oblasti soběstačnosti. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. První, teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií zraku, dělením zrakových vad a jejich nejčastějšími příčinami, a popisuje intervenci ergoterapeuta v oblasti soběstačnosti, kognitivních funkcí, hodnocení prostředí a v oblasti pracovního uplatnění. V druhé, praktické části je zpracováno pět kazuistik, ve kterých je uvedena anamnéza, ergoterapeutické vyšetření, zhodnocení soběstačnosti klientů, a následné vytvoření návrhu terapií. Dílčím cílem je vytvořit propagační materiál oboru ergoterapie u nevidomých osob. Výstupem z toho je leták, shrnující klíčové informace, který lze použít k propagaci práce ergoterapeuta s touto cílovou skupinou. Klíčová slova: ergoterapie, nevidomý, zrakově postižený, soběstačnost, aktivity všedního denního života
|
|
|
Posturální odchylky a jejich kompenzace u nevidomých cyklistů
Nedvěd, Jonáš ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Knappová, Věra (oponent)
Název: Posturální odchylky a jejich kompenzace u nevidomých cyklistů Cíl práce: Cílem této diplomové práce je vytvoření kompenzačního pohybového programu pro zrakově indisponovanou klientku. Kompenzační pohybový program se zabývá pozitivním ovlivněním vadného držení těla a zmírněním bolestivosti vybraných svalových partií, a to zejména v okolí krční, hrudní a bederní páteře Metoda: Metodou výzkumu je kvalitativní zkoumání formou pretestu a posttestu. Práce je pojata jako kazuistika 31leté klientky se získaným postižením. V rámci kompenzačního pohybového programu bylo zvoleno cvičení ve fitness, kde bylo aplikováno uvolňovací, protahovací a posilovací cvičení. Dále byla praktikována hipoterapie pro zlepšení stability jednotlivých částí těla a zlepšení celkového držení těla. Pro ověření efektu programu byly použity testovací metody pro vadné držení těla dle Jaroše a Lomíčka, Matthiase a testu dle Jandy. Pro hipoterapii byl zvolen motorický test HHT. Výsledky: Kompenzační pohybový program pozitivně ovlivnil posturu klientky už po 3 měsících cvičení. Nedílnou součástí hipoterapie bylo i ovlivnění duševního stavu klientky, které může dodat motivaci do dalších cvičení. Klíčová slova: kompenzační cvičení, hipoterapie, vadné držení těla, nevidomý, zrakově hendikepovaný, postura
|
|
| |
host ::
RSS.